Lockdown
V překladu uzavření nebo izolování. To slovo si o to přímo říká. Uzavřít okruh okolo území, ve kterém jsme izolovaní. Poznat hranice, které jsou dočasně zapovězeny překračovat. Poznat území, ve kterém žiji, tak nějak s nadhledem, jakoby z ptačí perspektivy.
Strategie
Plánem bylo držet se co nejvíce oficiálních hranic katastru. Navigačně to nebylo až tak těžké (samozřejmě tomu předcházela suchá příprava nad mapou), protože hranice většinou kopírovala nějakou linii v terénu –potok, státní hranice, cestu, pěšinu, hřeben. Pokud zrovna hranice výjimečně nevedla souběžně s žádnou terénní linií, bylo možné postupovat podle lesáckých značek (bílé a červené pruhy okolo kmene stromu). Samozřejmě nebylo cílem slepě běžet po hraniční čáře i v případě, že vedla potokem. V tomto případě jsem využil pěšinu na dohled tohoto potoka. V několika málo případech bylo nutné jít podél hraničního potoka terénem.
Video:
Q-výzva Katastr Krnov – START
Východ slunce na Bednářském vrchu (588 m n. m.)
Symbolicky začínám právě zde – jde totiž o nejvyšší bod krnovského katastru. Je 6:55 a ozývá se pomyslný startovní výstřel.
Hned na začátku je nutné opustit hřeben JV směrem a držet se lesáckých značek, jiná vodící linie zde totiž není. Netrvá to však dlouho a trasa se napojuje na lesní pěšinu klesající k Jelení studánce a dále podél Jeleního potoka. V místě, kde už mám město skoro na dohled, se hranice stáčí k hlavní silici vedoucí do Bruntálu. Musím tedy opustit lesní stezku a po louce, stále podél potoka, dobíhám na silnici. Po ní se dávám směrem na Bruntál, ale hned po 200 m odbočuji na Brantice. Zde je nutné překročit hranici a běžet chvíli brantickým katastrem. Jinak bych musel brodit rozvodněnou řeku Opavu.
Probíhám jen okraj Brantic a následně odbočuji na Guntramovice, kde dosahuji mety 6 km od startu. Po 1,5 km táhlém stoupání dorážím na silnici vedoucí z Krnova do Horního Benešova. Po této silnici běžím doleva asi jen 50 m a hned zase odbočuji doprava na lesní stezku, která mě vede na pole. Údolím, které se po otevření krajiny objeví přede mnou, vede hraniční Hájnický potok. Je nutné se k němu jakkoliv dostat. Dva dny panují teploty pod 0°C, tak je pole zmrzlé a běhatelné. Za deště nebo v době, kdy by bylo pole osázené, bych zvolil obíhačku lesem.
V těchto místech jsem poprvé. V mapě jsem vyčetl, že za potokem by měla vést pěšina a kopírovat hranice. Opravdu tam je, ale soudě dle stop v blátě a rozrytého terénu je využívána již jen divokými prasátky. Nicméně, dá se po ní běžet a mít tak chvíli jistý orientační bod pro postup dále. Pěšina se dle očekávání nakonec úplně ztrácí, ale já vím, že musím pokračovat podél potoka až na menší asfaltovou silnici spojující Krnov s Býkovem. Hranice katastru, stejně jako já tuto silničku jen přebíháme a pokračujeme dále. Hraniční linie se stále drží Hájnického potoka a mé stopy vedou nejdříve po polní a potom lesní cestě podél něj. Cesta se za chvíli mění v lesní asfaltku, která mě vede kolem Hájnických rybníků. Vzhledem k přívětivému terénu a mírně klesajícímu sklonu trasy se s chutí zakusuji do rohlíku bohatě obloženého šunkou a sýrem. Jde to i za běhu, ale musí se to zapíjet. ?
Z lesa ven
Všichni tři, já, hranice i potok křižujeme hlavní silnici vedoucí do Opavy a dostáváme se do nově vybudované průmyslové zóny. Hájnický potok se následně vlévá do řeky Opavy, která přebírá funkci hraničního vodního toku. Udává nejen hranice katastru, ale také České republiky.
Za průmyslovou zónou (nelegálně) přebíhám přes koleje a dostávám se na cyklostezku č. 55, kterou využívám pro svižný postup bohužel až do Krnova. Říkám bohužel, protože přibližně v místech, kde cyklostezku protíná nově vybudovaný most východního obchvatu, se hraniční linie odklání od trasy a není možné ji dál kopírovat, aniž bych přebrodil řeku. To si nechám na sušší období. ?
Využívám tedy jediného kontaktu s civilizací a kupuji láhev s vodou pro doplnění do vodního vaku v batohu. Dále pokračuji přes Sídliště pod Cvilínem, podél kolejí a přes řeku Opavu na Hlubčickou ulici. Po Hlubčické ulici, kousek od soutoku, překonávám řeku Opavici a dobíhám znovu k hranicím. Za nimi už začíná polská obec Ciermiecice.
Jsem v polovině okruhu!
Následujících 5 km patří k těm náročnějším úsekům. Náročnějším, ani ne tak z pohledu navigace, ale spíše z pohledu terénu. Nevede zde totiž žádná cesta ani pěšina. Je nutné držet se patníků na státních hranicích a postupovat po poli nebo remízkem. Přibližně v polovině tohoto úseku se trasa kříží s Petrovickou ulicí. S malými obavami očekávám policejní kontrolu, která mě bude považovat za zběha snažícího se nelegálně překročit hranice. Přece, proč by někdo vyběhl z lesa, přeběhnul silnici a znovu vběhnul do terénu, kde není ani náznak pěšiny?! ? Mé obavy jsou zbytečné. Na polské straně stojí policejní auto, na české straně nevidím žádnou kontrolu.
Raději bez očního kontaktu s polskými policisty pokračuji po poli, jakoby nic, vzdalujíce se z dohledu. Pasáž od Petrovické ulice po hranicích do Chomýže prakticky neznám. Mám ji naplánovanou pouze z mapy od stolu a nevím, zda je možné to proběhnout. Mám štěstí, jde to!! A navíc, po zmrzlém poli se dá běžet.
Před Chomýžem nastává dilema, jak se dostat na druhou stranu řeky Opavice. Buď zběhnout na polské území do obce Chomiaza a přes tamní most se vrátit na české území. To však z výchovného hlediska (report si mohou přečíst i děti) a za aktuálně platných vládních opatření, zavrhuji. Zůstávám tedy na území našeho státu a odkláním se od hranic na nejbližší most přes řeku v zahrádkářské kolonii.
Mám v nohou 27 km za 3:05 h.
Následujících 5 km po asfaltu je technicky i navigačně nejjednodušší pasáž, ovšem z mého pohledu trailového běžce také nejnudnější a monotónní. Rychle se přesouvám za Krásné Loučky, které obíhám ze severu. Z polní zpevněné cesty jdoucí kolem vysílače se dostávám na hlavní silnici vedoucí do Hošťálkov. Tuto silnici jen přeběhnu a pokračuji lesem a po louce ke Kobylímu potoku na dohled od kamenolomu. Nacházím pár míst, kde je možné přejít potok suchou nohou, ale záměrně toho nevyužívám. Sundávám si boty a potok brodím. Chci vyzkoušet, co chladivá koupel s nohami udělá. Bylo to příjemné osvěžení a nohy se prokrvily.
Zbývající část trasy je fyzicky náročnější. Většinou stoupá do kopce a vede mimo stezky. Navigačně to však náročné není, je možné tu využít lesácké značky. Tato část trasy překonává dva hřebeny. První s vrcholem Kobylí (500 m n.m.), kde při seběhu dolů objevuji několik historických hraničních kamenů, jejichž spojnice se shoduje s linií katastrálních hranic Krnova.
Už jsem skoro doma
Po překonání údolí s potokem Hůrka mě čeká stoupání na hřeben s ježnickou rozhlednou Vyhlídka. Hranice se na hřeben napojuje v sedle mezi rozhlednou a vrcholem Tříslový (566 m n. m.). Následuje jednodušší běžecká pasáž po lesních stezkách, které mě, oklikou kolem posezení Nad Radimkem, přivádí až k vysílači. Od vysílače je už nutné znovu využít lesáckých značek na stromech.
Stoupání od modré turistické značky na Bednářský vrch je lemováno alejí vzrostlých listnatých stromů, naznačující, že tudy asi kdysi vedla vycházková cesta na vrchol. Také zde objevuji několik starých hraničních kamenů.
Bednářského vrchu znovu dosahuji po 5 hodinách a 15 minutách a tím uzavírám celý okruh vedoucí po hranicích katastru Krnova.
Video:
Q-výzva Katastr Krnov – CÍL
Zde je k nahlédnutí absolvovaná trasa, kde si ji můžete exportovat do GPX formátu pro zobrazení v běžeckých hodinkách.
Druhé proč
Tento běh měl pro mě ještě jeden osobní rozměr. Jelikož jsem vybíhal a opět končil v Krnově – Kostelci, prodloužil jsem si trasu o 12 km. Urazil jsem ten den dohromady 52 km, což bylo nutné, abych dostál svého slova, které jsem dal sám sobě při narození mých dětí. Za každý rok jejich života uběhnu vzdálenost dlouhou 50 km mínus jejich věk. A jelikož mám 9 měsíčního syna, tak to letos vyšlo zrovna na 50 km. Za 3 letou dcerku musím ještě letos zvládnout 47 km.
A proč vlastně Q-výzva?
Má to svůj hlubší význam s výhledem do budoucna. Nechci, aby to zůstalo jen u této jediné a hlavně, příště v tom nechci být sám.
Vyzývám vás k návrhům další Q-výzvy.
Navrhovaná Q-výzva by měla splňovat tyto základní podmínky:
- Sportovní charakter
- Splnitelná do 48 hodin
- Lokalita – okolí Krnova (okruh 15 km)
- Realizovatelná
- Legální
Své návrhy posílejte na e-mail trener@jirizaloudik.cz, do předmětu napište Q-výzva. Nebo využijte kontaktní formulář.
Svůj návrh výzvy popište (text, mapa), připojte své jméno a bydliště a zda budete chtít tuto výzvu absolvovat také.
Z došlých návrhů vyberu 3-5, které následně projdou veřejným hlasováním. Vítěznou Q-výzvu, společně se zájemci, realizuji. A doufám, že se ke mně přidáte!
Každého čtvrt roku (kvartálně – odtud „Q-výzva) absolvuji společně s vámi jednu výzvu.
